Zcela jistě si to dokážete živě představit. Muži v kožešinách hrají třeba kopanou. Místo míče mají nějakou lebku a branku tvoří dvě kosti z mamuta. Sítě v nich nejsou třeba. A už se to hraje. No, dobrá, důkazy o tom nejsou, ale být to tak mohlo. Vždycky v neděli se sešli muži dvou kmenů, spustily se kamery a už to jelo. Hned se to začalo mydlit, protože tehdy ještě nebyl rozhodčí ani zpomalený záznam. Takže jestli dal Ostrý Oštěp gól nebo ne, nebylo jasné. Ve středověku se hrály hlavně vrhcáby, což je hra s kostkami. Pravidla jsou různá, dle krajiny a dle zvyků místních hospodských povalečů.

Protože se hrálo především v nálevnách, putykách a hanbincích. Nebylo to samozřejmě jedna jediná hra, bylo jich více. Už tehdy se hrálo něco, co se podobalo tenisu. Naprostou samozřejmostí pak byly šachy a tím i dáma. Takže bylo o zábavu postaráno. Chudý lid na to moc času neměl a pokud ano, musel si vystačit zpěvy a tanci. Chlapci si hráli převážně na válku. Byly pořád nějaké všude kolem, takže se tím vlastně připravovali na smrt pro někoho, koho nikdy v životě neviděli a komu se zdálo, že sousední král má o pár metrů půdy navíc. Novověk pak již hýří hrami a kratochvílemi všeho druhu.

Rozmáhají se kolektivní sporty, ale také silové nebo takové, které mají za úkol potěšit oko a duši. Vznikají cirkusy, zábavné kabarety a kdo na to má, může se vlastně bavit čímkoli. V současnosti jsou to samozřejmě počítače a moderní počítačové hry. Stále se však ještě chodí do kina a na koncerty, nebo také tancovat. Pravda, hudba je již něco jiného, než byla kdysi, ale ta se věkem mění stále, takže to není nic k nějakému divení. A jak se bavíte vy? Máte raději společnost nebo jste vlk samotář. Chodíte někam do podniků nebo se raději bavíte doma a sám. Nu, každý jsme nějaký a co baví jednoho, nemusí bavit jiného.