Jídelníček byl v posledních sta letech závislý na ekonomické situaci, v jaké se naše země zrovna nacházela. Jiný jídelníček by v obou poválečných obdobích, jiný na vrcholu První republiky. Jinak se jedlo za v padesátých letech, jinak po okupaci v roce 68. Dá se říci že do roku 89 byla gastronomie a veškeré stravování hodně ovlivňováno tím, co se zrovna dalo sehnat. Teprve po sametové revoluci se nám otevřely dveře světové kuchyně a my si můžeme uvařit prakticky cokoli nás napadne.

Období První republiky bylo obdobím rozkvětu. Ti, co na to měli neváhali holdovat světové kuchyni. Vznikly proslulé restaurace a kavárny. Lidé chodili na obědy i večeře, společensky se střetávali v kavárnách. Bylo to však i období kdy se rozevíraly nůžky mezi bohatými a chudými. Ti druzí se museli spokojit s jednoduchými jídly. Masité pokrmy, když už byly, byly svátečním a nedělním jídlem.

V předválečném období se kuchyně stávala stále jednodušší. Zemědělci museli to, co vypěstovali a chovali odevzdávat. Jídlo se začalo přidělovat na lístky. V období okupace bylo na příděl ostatně už všechno. Líp na tom byl jen ten, kdo měl příbuzné na venkově. Zemědělci, i přes tvrdý režim, si vždy něco dokázali uschovat pro sebe a pro rodinu bokem.
Po válce chudoba pokračovala, i když se počala pozvolna otupovat. Tomuto pozitivnímu procesu, však zase udělali přítrž komunisti, zlikvidováním rolníků a založením tzv. Jednotných zemědělských družstev. Do jejich vedení se dostali většinou lidé, kteří o zemědělství věděli pramálo. Trvalo proto dlouhou dobu, než se situace s jídlem jakž takž narovnala. Víc jak kdy jindy bujela korupce. Kdo chtěl třeba kvalitní maso, musel řezníkovi podstrčit něco bokem. Být řezníkem za socializmu, znamenalo být někým.

V roku 1955 přišli komunisti s novinkou. Veškeré jídla, veškeré výrobky ať pro obchod nebo v restauraci byli znormované. Což o to. Hlavní ideou norem ve stravování bylo dodržení vysoké kvality potravin. K tomu by určitě došlo, nebýt spousty výjimek, které se schválily vždy, když byla některá surovina nedostatková.
Dá se říci že doba minulá, byla doba kdy to s jídlem nevypadalo dobře. Jedno pozitivum stálý nedostatek mě. Lidé jídlem více šetřili a surovin si vážili.